Ano, v Gaze probíhá genocida (1. část)

Vyšetřovací komise OSN vydala 16.9.2025 zprávu, kde konstatuje, že Izrael páchá v Gaze genocidu. Dokument: A/HRC/60/CRP.3 nese přesný název "Právní analýza chování Izraele v Gaze podle Úmluvy o zabránění a trestání zločinu genocidy"  Zpráva je právní analýzou faktů shromážděných již při předchozím vyšetřování. Nyní se zaměřuje na posouzení, zda jednání splňuje znaky genocidia podle Úmluvy o předcházení a trestání zločinu genocidia  roku 1948. Autorem zprávy je nezávislá komise jmenovaná Radou OSN pro lidská práva. Komisi předsedala Navanethem (Navi) Pillay, dalšími členy byli například Chris Sidoti a Miloon Kothari. Komise pracovala ve stálém kontaktu s OHCHR a s využitím odborných kapacit. 

Zpráva je zaměřena na jednání izraelských bezpečnostních sil a izraelských orgánů v Pásmu Gazy od 7. října 2023 až do doby krátce před vydáním zprávy, přičemž vychází z dřívějších faktických zpráv komise. Zjištění se opírají o rozhovory s očitými svědky a oběťmi, svědecké výpovědi, lékařské a forenzní záznamy, satelitní a letecké snímky, analýzu oficiálních prohlášení (vládních i vojenských), dokumenty a fotodokumentace, veřejně dostupné zdroje a expertní posudky (lékařské, forenzní, vojenské).  

Rozbor jednotlivých kapitol zprávy:

I. Úvod — mandát, otázky a metodika (co zpráva řeší)

Vymezení právního dotazu:  "Tato právní analýza hodnotí, zda činy a vzorce jednání spáchané izraelskými orgány a silami v Gaze od 7. října 2023 spadají do rámce zločinu genocidia, jak je definován Úmluvou o předcházení a trestání zločinu genocidia z roku 1948."

Komise uvádí, že zpráva se opírá primárně o její vlastní předchozí šetření, která byla již předložena Radě OSN. Dále podotýká, že zjištění uvedená ve zprávě nejsou jedinými relevantními fakty a událostmi pro analýzu genocidy. Zpráva neobsahuje seznam všech relevantních incidentů. 

Ve svých předchozích zprávách Radě pro lidská práva a Valnému shromáždění OSN Komise zjistila, že izraelské bezpečnostní síly se v Gaze dopustily zločinů proti lidskosti a válečných zločinů, včetně vyhlazování, mučení, znásilnění, sexuálního násilí a dalších nelidských činů, nelidského zacházení, násilného přemístění, pronásledování na základě pohlaví a hladovění jako metody vedení války. Komise dále zjistila, že izraelské úřady částečně zničily reprodukční schopnost Palestinců v Gaze jako skupiny, mimo jiné zavedením opatření určených k zabránění porodnosti; a úmyslně vytvořily životní podmínky, jejichž cílem bylo fyzické zničení Palestinců jako skupiny, což obojí představuje základní akt genocidy v Římském statutu a Úmluvě o prevenci a trestání zločinu genocidy ("Úmluva o genocidě"). Tato zjištění jsou důvodem k právní analýze a posouzení, zda skutečně došlo k spáchání genocidy. 

V úvodu je též zmíněno, že ačkoli předmětem zkoumání jsou události v Gaze v daném časovém období, není vyloučeno, aby Komise v budoucnu analyzovala, v rámci stejného právního rámce genocidy, porušení spáchaná proti palestinskému lidu v jakémkoli jiném období nebo v jakékoli geografické oblasti. Rovněž není vyloučena možnost, aby Komise v budoucnu, v rámci stejného právního rámce genocidy, analyzovala porušení spáchaná 7.–8. října 2023 v jižním Izraeli proti Izraelcům.

2. Právní rámec — definice genocidia a právní standardy

Na úvod kapitoly je připomenuto, že státy OSN jsou signatáři úmluv o genocidě a tedy se na ně vztahuje povinnost předcházet genocidě - tedy podniknout preventivní kroky již při podezření, že může ke genocidě docházet. Na tuto povinnost zpráva v různých částech odkazuje průběžně. Následuje samotná definice genocidy dle Úmluvy o zabránění a trestání zločinu genocidia" (v textu jako "Úmluva"), jež byla přijata Valným shromážděním OSN 8.prosince 1948 jako rezoluce Valného shromáždění 260. Úmluva vstoupila v platnost 12. ledna 1951. Úmluva definuje genocidu jako zločin podle mezinárodního práva a byla výsledkem kulminace činnosti polsko-židovského právníka Lemkina. Pod č. 32/1955 Sb. je součástí české legislativy. 

Úmluva definuje genocidu pěti typy skutkových podstat:  

(a) zabíjení členů skupiny

 (b) způsobování těžké újmy na těle nebo zdraví

 (c) úmyslné uvalování životních podmínek, které by měly skupinu zničit

(d) opatření k zabránění porodnosti

(e) násilný přesun dětí

Genocida je spáchána, pokud dojde k naplnění jediné z těchto skutkových podstat, přičemž je zároveň nutné prokázat úmysl zničit úplně nebo částečně některou národní, etnickou, rasovou nebo náboženskou skupinu jako takovou.

"Stát, který je smluvní stranou Úmluvy o genocidě, může být shledán takovým, který se dopustil genocidy prostřednictvím jednání svých orgánů nebo skupin, které jsou součástí státu. Stát, který je smluvní stranou Úmluvy, může být dále činěn odpovědným za to, že nezabránil genocidě.", stojí v závěru kapitoly. 

3. Skutkové podstaty

Tato kapitola je nejrozsáhlejší částí zprávy. K jednotlivým skutkovým podstatám z definice genocidy jsou uvedeny incidenty zaznamenané při předchozích šetřeních komise, které spadají pod danou skutkovou podstatu. 

a) Zabíjení členů skupiny

Vymezení právního rámce v počátku kapitoly: 

Požadavky na zabití jako genocidní čin jsou rovnocenné požadavkům na vraždu jako zločin proti lidskosti a úmyslné zabití jako válečný zločin. Neexistuje žádný požadavek na minimální počet obětí, aby čin představoval genocidní čin zabití, a způsob zabití je irelevantní. 

Následuje 24 odstavců, které popisují skutky, jimiž došlo k naplnění skutkové podstaty " Zabíjení členů skupiny:

Od 7. října 2023 do 31. července 2025 bylo zabito 60 199 Palestinců, z nichž 18 430 bylo dětí a 9 735 žen. Průměrná délka života v Gaze se snížila ze 75,5 let v roce před říjnem 2023 na 40,5 let.   

Izraelské zpravodajské služby uvedly v Gaze 8 900  mrtvých ozbrojenců z Hamásu a Palestinského islámského džihádu. Vzhledem k tomu, že v tomto okamžiku bylo izraelskými útoky zabito 53 000 Palestinců, znamená to, že 83 procent zabitých v Gaze byli civilisté. Zvlášť je zmíněno období mezi 18. březnem a 9. dubnem 2025 kdy podle OHCHR k 224 izraelským úderům na obytné budovy a stany pro vysídlené osoby v pásmu Gazy. V přibližně 36 úderech, o nichž  má Úřad OSN pro lidská práva potvrzené informace, byla zaznamenána pouze úmrtí žen a dětí. 

Izrael použil těžkou neřízenou munici s velkou mírou chyby v hustě osídlených obytných oblastech. Izraelské bezpečnostní síly opakovaně vystavovaly městské oblasti v pásmu Gazy těžkému bombardování výbušnými zbraněmi s širokým dosahem, spíše než přesně naváděnými zbraněmi, což vedlo k úplnému zničení čtvrtí.

Izraelské síly se při svých operacích zaměřily na civilní infrastrukturu, jako jsou výškové budovy a bytové domy. To vedlo ke srovnání celých městských bloků a obytných čtvrtí se zemí a zabití většiny civilistů v budovách. 

Například 20. října 2023 byl rodinný dům Al-Aydi v uprchlickém táboře Al-Nuseirat zasažen leteckým útokem v oblasti, kterou izraelská armáda 8. října 2023 označila za bezpečnou zónu.

Podle Světové zdravotnické organizace ("WHO") provedl Izrael mezi 7. říjnem 2023 a 30. červencem 2024 498 útoků na zdravotnická zařízení v pásmu Gazy. Při těchto útocích bylo přímo zabito celkem 747 osob, včetně dětí.

Palestinci, včetně žen a dětí, byli přímo terčem a zabíjeni v okolí evakuačních tras a v bezpečných zónách, kde neprobíhaly vojenské akce. 

Komise upozorňuje na zabití pěti dětí poblíž čerpací stanice Faris v čtvrti Tel al Hawa v Gaze dne 29. ledna 2024. Jednou  mrtvých byla i Hind Rajab, jejíž případ se stal veřejně známým. Komise zjistila, že auto rodiny bylo terčem střelby z kanónů pravděpodobně namontovaných na tancích. Izraelské bezpečnostní síly také vypálily tankové granáty na sanitky vyslané k záchraně Hind, která v té době byla ještě naživu. 

Komise analyzovala případy, kdy došlo ke střelbě v lokalitách evakuačních tras. Izraelské bezpečnostní síly měly jasnou představu o přítomnosti palestinských civilistů podél evakuačních tras a v bezpečných zónách, ale přesto na civilisty střílely a zabíjely je. V některých případech lidé drželi provizorní bílé vlajky. 53 Některé děti, včetně batolat, byly odstřelovači střeleny do hlavy.

Komise zdůrazňuje úmrtí, která byla důsledkem blokády vstupu humanitární pomoci, zejména léků a zdravotnického vybavení, do Gazy. Došlo k nárustu mateřské morbidity a úmrtí novorozenců a dětí během porodu, což bylo pravděpodobně způsobeno extrémně obtížnými podmínkami.

Od doby, kdy Nadace pro humanitární pomoc v Gaze (GHF) převzala distribuci pomoci v Gaze K 31. červenci 2025 bylo "nejméně 1373 Palestinců zabito při hledání jídla; 859 v blízkosti míst GHF a 514 podél tras konvojů s potravinami. Ú řad vysokého komisaře pro lidská práva (OHCHR) uvedl, že většinu těchto vražd spáchala izraelská armáda.

V důsledku izraelských vojenských operací bylo k 3. březnu 2025 zabito nejméně 170 novinářů a mediálních pracovníků. K 15. dubnu 2025 zabito 1 400 zdravotnických pracovníků. Generální komisař UNRWA uvedl, že od 7. října 2023 bylo v Gaze zabito celkem 408 humanitárních pracovníků.

K vraždám docházelo i během období příměří, v rozporu s jeho podmínkami a bez varování. Například brzy ráno 18. března 2025, kdy dohoda o příměří stále platila, Izrael bez předchozího varování zahájil vlny náletů napříč Gazou, přičemž do poledne zabil více než 404 Palestinců a zranil více než 562. Více než polovinu zabitých tvořily děti a ženy: nejméně 170 dětí a 80 žen.

Mezi cílové oblasti, na které se zaměřovaly izraelské údery, patřily úkryty, v nichž byli ubytováni vysídlení lidé. 

Komise ve svých předchozích zprávách zjistila, že izraelské bezpečnostní síly úmyslně útočily na zdravotnický personál a humanitární pracovníky a zabíjely je. Mezi 7. říjnem 2023 a 30. červencem 2025 bylo zabito 48 zaměstnanců a dobrovolníků Palestinské společnosti červeného půlměsíce ("PRCS"), z toho 28 ve službě.

 K obzvláště do očí bijícímu masovému zabíjení palestinských zdravotnických a humanitárních pracovníků došlo v oblasti Tal as-Sultan v Rafahu dne 23. března 2025. Komise konstatuje, že ve stejný den došlo v oblasti Tal as-Sultan v Rafahu k nejméně třem samostatným incidentům. Níže uvedená zjištění se vztahují ke dvěma z těchto incidentů a vycházejí z vyšetřování Komise:

Dne 23. března 2025 v 03:49 byly z různých míst vyslány dvě jednotky záchranné služby k útoku na civilní dům. Na místě se ukázalo, že jedna z posádek není třeba a byla odeslána zpět. Z touto posádkou byl následně ztracen kontakt a byl ji vyslán konvoj na pomoc. Původní posádka záchranářů, i zdravotnická vozidla, která se vydala na pomoc, se stala terčem útoku. Čtyři dny po incidentech, byl týmu vedenému Úřadem OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí ("OCHA") konečně povolen přístup na místo. Tým toho dne našel tělo jednoho pracovníka civilní obrany. Vedoucí kanceláře OCHA OPT Jonathan Whittall uvedl, že "sanitky byly zahrabané v písku. Dne 30. března 2025 se záchranný tým vrátil na místo a v masovém hrobě nalezl dalších 14 těl. Izraelský vojenský mluvčí Nadav Shoshani k věci uvedl, že izraelské bezpečnostní síly zahájily palbu na "několik nekoordinovaných vozidel, která byla identifikována jako podezřele se pohybující směrem k jednotkám. Z videa z telefonu jednoho z mrtvých humanitárních pracovníků se následně potvrdilo, že "konvoj sanitek a hasičského vozu, byl jasně označený, se zapnutými světlomety a blikajícími světly. První záchranáři se setkali se střelbou z okolí po dobu nejméně pěti a půl minuty, když se pokusili prohlédnout sanitku na kraji silnice. Důležité je, že před útokem a během celé této těžkosti z konvoje nebyly vypáleny žádné výstřely. Forenzní expert, který prohlédl pět těl, uvedl, že všechny oběti zemřely na následky střelných zranění. Jedna osoba zemřela střelnou ranou do hlavy, další do srdce a třetí osoba byla střelena šesti nebo sedmi střelami do trupu. Všichni humanitární pracovníci byli zastřeleni z velmi blízké vzdálenosti. Svědci z řad dobrovolných záchranářů i lékařů uvedli, že světlomety vozidel konvoje, který se blížil, byly zapnuté a že vozidla konvoje stála, když začala střelba. Dobrovolný záchranář uvedl, že následně "na místo dorazilo asi 20 izraelských tanků a asi 100 izraelských vojáků a vykopali čtyři velké díry v zemi. New York Times potvrdil, že satelitní snímky ukazují, jak se "čtyři sanitky a nákladní auto civilní obrany shlukly u krajnice silnice, vedle místa, kde byly později pohřbeny. Dobrovolný záchranář uvedl, že když se úplně rozednilo, viděl buldozer Caterpillar D9, jak "drtí pět sanitek a hasičský vůz a tlačí je do jedné z děr". Lékař uvedl, že viděl, jak "buldozer zahrabuje" těla spolu s vozidly do země. Izraelské vedení uvedlo, že ačkoli mohlo dojít k "určitým pochybením", vojáci se nacházeli v reálném ohrožení. Komise shledává izraelskou reakci nedostatečnou, chybnou a zkreslující.

Analýza výše shromážděných podkladů vzhledem ke skutkové podstatě "Zabíjení členů skupiny:

Zabíjení palestinských civilistů bylo prováděno ve velkém měřítku po značnou dobu a na rozsáhlém geografickém území. Oběti bombardování nebyly vyčleněny ani terčem útoků jako jednotliví lidé. Naopak, oběti byly terčem útoků kolektivně kvůli své identitě jako Palestinci. Komise proto dospěla k závěru, že izraelské úřady se zabíjením palestinských civilistů v pásmu Gazy. dopustily zločinu proti lidskosti a zločinu vyhlazování. Izraelské bezpečnostní síly úmyslně zabíjely palestinské civilisty v Gaze použitím těžké munice, která způsobila vysoký počet úmrtí, a tyto akce byly prováděny s vědomím, že způsobí smrt palestinských civilistů. 

Komise shledává, že k zabíjení Palestinců od 7. října 2023 docházelo převážně třemi různými způsoby: zabíjením prostřednictvím útoků na chráněné objekty (jako jsou civilní domy a zdravotnická zařízení), útoky zaměřenými na civilisty a jiné chráněné osoby, například během evakuací v bezpečných zónách nebo v krytech a úmrtími v důsledku úmyslného vytváření špatných životních podmínek (blokáda vstupu léků, zdravotnického vybavení a humanitární pomoci do Gazy). Komise proto dochází k závěru, že actus reus a mens rea "zabíjení členů skupiny" podle článku II písm. a) Úmluvy o genocidě jsou prokázány.

b) Způsobení vážné tělesné nebo duševní újmy členům skupiny 

U této skutkové podstaty zpráva obsahuje 17 odstavců shromažďující předchozí zjištění komise. V úvodu kapitoly je přesněji definována skutková podstata: jde o dva typy újmy, které mohou být způsobeny jednotlivci, a to tělesnou újmu, která zahrnuje nějakou formu vážného fyzického zranění, a duševní újmu, která zahrnuje nějakou formu vážného poškození duševních schopností. Může jít o způsobení silného strachu, teror, zastrašování nebo ohrožení. Povaha tělesné nebo duševní újmy musí dosáhnout určitého stupně závažnosti, aby přispěla k fyzickému nebo biologickému zničení skupiny, ať už úplném nebo částečném, nebo jím ohrožovala. Následují konkrétní evidence:

K 30. červenci 2025 bylo podle OCHA zraněno 146 269 Palestinců. V červnu 2024 generální komisař UNRWA uvedl, že ve válce každý den přijde o jednu nebo obě nohy 10 dětí. V říjnu roku 2024 zástupce OCHA uvedl, že "Gaza je domovem největší skupiny dětských amputovaných končetin v moderní historii. 

a) Vážná újma způsobená v důsledku ničení životního prostředí 

Je uveden rozsah destrukce, přičemž zpráva odkazuje na analýzu satelitních snímků UNOSAT z prosince 2024, kdy byl zjištěn stav 170 000 zničených budov v Gaze. Doplňujeme ještě informaci, že podle novější zprávy UNOSAT se v srpnu 2025 jednalo již o 192 tisíc zničených budov. Zpráva uvádí také odhad  50,773,494 tun trosek k prosinci 2024, přičemž zmiňuje dopady na životní prostředí a zdraví lidí, v důsledku prašnosti atd. 

b) Vážná újma způsobená v důsledku útoků na civilní obyvatelstvo a civilní infrastrukturu

Záměrné útoky na civilní infrastrukru a zdravotnická zařízení mají vedle těžký fyzických zranění za následek i rozsáhlá traumata, a to především u dětí. Jsou evidovány případy záměrné střelby na děti se snahou způsobit co nejvážnější zranění. Podle UNICEF byla do konce listopadu 2023 amputována jedna nebo více končetin přibližně 1 000 dětem. Některé z těchto amputací byly provedeny bez anestezie. Organizace Save the Children uvedla, že použití výbušných zbraní v Gaze způsobilo v roce 2024 průměrně 475 dětem každý měsíc zranění s trvalými následky. Lékař v pásmu Gazy Komisi sdělil, že od samého začátku nepřátelských akcí tvořily děti minimálně polovinu jeho pacientů. Popsal trvalé následky zranění u dětí a uvedl, že dítě s amputovanou končetinou bude do dospělosti potřebovat osm až dvanáct operací.

Komise podala zprávu o zničení reprodukční kliniky Al- Basma v prosinci 2023. Došlo zničení přibližně 4 000 embryí, 1 000 vzorků spermií a neoplodněných vajíček, které byly v klinice uloženy. Odbornice na reprodukční medicínu popsala traumatizující dopady na pacienty kliniky. Mnoho pacientek se obvykle snažilo otěhotnět několik let, než se obrátily na lékaře specializujícího se na neplodnost, a mnoho z nich obětovalo vše, aby si zajistily financování léčby nebo léčeb. Pro mnoho pacientek bylo IVF navíc kvůli pokročilému věku nebo zdravotním problémům poslední možností, jak otěhotnět. Expertka dodává, že pro mnoho lidí je ztráta embryí nebo reprodukčního materiálu často vnímána jako ztráta potenciálního dítěte a nese s sebou stejně hluboký zármutek. V dané situaci navíc není dostupná psychologická podpora a pomoc.

c) Vážná újma způsobená během a v důsledku evakuace a rozšíření ochranné zóny 

Od začátku vojenských operací bylo nucené vysídleno 1,9 milionů lidí, mnozí z nich opakovaně. Zpráva hovoří o strastiplných humanitárních podmínkách, ve kterých uprchlíci přežívají. Dále zmiňuje evidence o cílených útocích na místa, která byla armádou označena jako bezpečná.

Svědci popsali případy, kdy vojáci IDF stříleli podél evakuačních tras, a cílem nahnat strach unikajícím lidem. Je popsán případ, kdy armáda rozdělila rodiny a část lidí odvedla pryč z dohledu a místo, dokud se následně ozvala střelba. Lidé měli strach, že jejich příbuzní byli zastřeleni. Ze strany armády šlo o psychický teror.

Koridory rozdělující pásmo Gazy a takzvané nárazníkové bezpečnostní zóny zaujímají plochu 278 km2, což představuje tři čtvrtiny rozlohy Gazy. Civilisté nemají do těchto oblastí přístup. Jsou zaznamenány případy záměrného ničení civilních budov při vzniku těchto koridorů a zón. 

Zpráva uvádí svědectví bývalých vojáků izraelské armády, která přinesla organizace Breaking the Silence. Vojáci, včetně velitelů, mluví o masivním použití palebné síly proti neozbrojeným civilistům, kteří se pohybovali v blízkosti bezpečnostních zón. Přičemž je uvedeno, že hranice zón obvykle nebyly zřetelně a přesně vyznačeny a lidé se v těchto místech snažily hledat potravu.

d) Vážná újma způsobená hrubým špatným zacházením 

Mezi 7. říjnem 2023 a červencem 2024 Izrael zatkl v Gaze více než 4 500 Palestinců. Komise eviduje četné zprávy o brutálním zacházení se zadrženými. Ti byli biti, vysvlečeni a převáženi nazí se zavázanýma očima. Docházelo k sexuálnímu násilí, nebo výhrůžkám smrtí.

Zpráva speciálně zmiňuje spatné zacházení se zadrženými z Gazy ve vojenském detenčním středisku Sde Teiman. Lidé zde byli drženi nazí a spoutaní v přeplněných celách. Byli nuceni klečet celé hodiny, přičemž jim bylo také zakázáno mluvit. Byl jim odepřen přístup k toaletám a sprchám a mnozí byli nuceni nosit pleny. Byli vystaveni bití, mimo jiné obušky a dřevěnými tyčemi a zastrašováni psy. Mnoho zadržených bylo hodiny přivázáno k šroubu umístěnému vysoko na zdi, se zavázanýma očima a zavěšeno tak, že se jim nohy dotýkaly nebo se sotva dotýkaly země. V jednom případě byl zadržený ponechán v této poloze pět až šest hodin, zatímco ho vyšetřovatelé opakovaně vystavovali extrémním změnám teplot, střídavě používali silný ventilátor a horkovzdušnou lampu. Komise také obdržela zprávy o použití elektrošoků. Mezi zadrženými se nacházeli i děti a mladiství a kteří též čelili výše popsanému brutálnímu zacházení.

e) Vážná újma způsobená sexuálním a genderově podmíněným násilím

Komise zdokumentovala více než 20 případů sexuálního a genderově podmíněného násilí páchaného na zadržených mužích a ženách ve více než 10 vojenských a izraelských vězeňských zařízeních. Sexuální násilí bylo používáno jako prostředek trestu a zastrašování od okamžiku zatčení a po celou dobu zadržování, včetně výslechů a prohlídek.
Svědci popisují bití do genitálií, znásilňování, sexuální napadání, vkládání předmětů do konečníku, popálení genitálií a další.

Zadržené ženy byly ve vojenských zařízeních a zařízeních izraelské vězeňské služby vystaveny sexuálnímu napadení a obtěžování , bylo jim vyhrožováno smrtí a znásilněním. Sexuální obtěžování zahrnovalo pokusy o líbání a dotýkání se jejich prsou. Ženy hlásily opakované, prodloužené a invazivní prohlídky donaha, a to jak před výslechy, tak i po nich. Ženy byly biti a obtěžovány a byly jim směřovány sexuální urážky. 156 zadržených žen bylo fotografováno bez jejich souhlasu a za ponižujících okolností, mimo jiné ve spodním prádle před mužskými vojáky, a tyto fotografie byly často zveřejňovány na sociálních sítích. Zpráva zmiňuje rozhovory s dívkami a ženami, které se staly oběťmi sexuálního násilí ze strany příslušníků izraelských bezpečnostních sil. Často čelili též bití a ponižování. Celkové trauma je navíc často umocněno destrukcí domovů a ztrátou blízkých rodinných příslušníků.

Izraelské bezpečnostní síly úmyslně a systematicky útočily a ničily zařízení reprodukčního a mateřského zdraví v celé Gaze, včetně porodnic a porodnických oddělení nemocnic. Přímé útoky na reprodukční a mateřské zdraví v Gaze vedly k úmrtím a způsobily palestinským ženám a dívkám vážnou tělesnou a duševní újmu.

Izraelské bezpečnostní síly sexuálně obtěžovaly a veřejně ponižovaly palestinské ženy. Některé palestinské ženy byly nuceny svléknout se do spodního prádla na veřejnosti. Důkazy analyzované Komisí prokázaly jasnou genderovou a rasovou zaujatost pachatelů, kteří se úmyslně zaměřují na palestinské ženy a snaží se je veřejně ponížit a znevažovat. Navíc z pohledu palestinské kultury je sexuální obtěžování a veřejné hanobení žen extrémně choulostivou záležitostí. 

Jedna žena byla během svého čtyřdenního zadržení prohledávána ve své cele donaha každé tři hodiny, přičemž dozorci ji nutili svléknout si veškeré oblečení, přestože menstruovala. Ženy byly nuceny svléknout si veškeré oblečení, před mužskými i ženskými vojáky. Čelily bití urážkám.

 Nepřátelské akce měly obecně negativní psychologický dopad na těhotné a kojící ženy po porodu a další ženy v reprodukčním věku. Ženy utrpěly újmu v důsledku vysídlování, hladomoru a nedostatečné zdravotní péče. Došlo k prudkému nárůstu předčasných porodů až k třista procent. Podle zprávy OSN Ženy ze září 2024 si současná válka v Gaze vybrala "obrovskou daň na duševním zdraví. Z 305 dotázaných žen 75 procent uvedlo, že se pravidelně cítí depresivně, 62 procent často nemůže spát a 65 procent se často cítí nervózně a má noční můry."

Analýza a závěry

Komise zdůrazňuje vážnou fyzickou a psychickou újmu, kterou Palestinci v Gaze utrpěli v důsledku vojenských operací izraelských bezpečnostních sil. V mnoha případech stav zraněných zhoršuje nemožnost přístupu k lékařské péči. Zdravotnická zařízení jsou nefunkční nebo jen částečně funkční v důsledku cíle útoků a také kvůli úplnému obléhání Gazy a blokádě humanitární pomoci Izraelem. Komise konstatuje, že hrubé špatné zacházení se zadrženými představuje válečné zločiny a zločiny proti lidskosti - nelidské zacházení, mučení a útok na osobní důstojnost. 

Komise zdůrazňuje, že izraelské bezpečnostní síly se dopouštěly mučení, znásilňování a dalších forem sexuálního násilí a krutého, nelidského a ponižujícího zacházení s palestinskými zadržovanými, což způsobilo těžkou tělesnou a duševní újmu obětem. 

Je bráno v potaz hluboké trauma, které zažívají děti v důsledku ztráty blízkých, zničení domova, vysidlování, těžkých zranění a nejasné budoucnosti. Všichni obyvatelé Gazy čelí extrémní duševní zátěži v důsledku destrukce a opakovaného vysídlení. Evakuovaní čelili opakovanému hledání ubytování, jídla a vody, lékařské péče, pokud byli nemocní nebo zranění, a čelili neustálým obavám o svou bezpečnost.  Většina dětí, které byly evakuovány, vykazovala zvýšené příznaky posttraumatické stresové poruchy.

Komise shledává, že izraelské bezpečnostní síly přímo způsobily a budou i nadále způsobovat Palestincům v Gaze, včetně dětí, dlouhodobou těžkou duševní újmu, včetně úzkosti, těžkého emocionálního utrpení a traumatu, které je umocněno pocitem bezmoci a jejich neschopností vrátit se do svých domovů.  Komise shledává, že použité vojenské taktiky, jako je hrubé špatné zacházení s palestinskými zadrženými a atmosféra vytvořená během evakuace a zřizování nárazníkové zóny a koridorů, měly za cíl způsobit Palestincům okamžité a dlouhodobé duševní trauma.

Komise rovněž zdůrazňuje úmyslné ničení životního prostředí v Gaze izraelskými bezpečnostními silami prostřednictvím jejich vojenských operací, které poškodilo respirační zdraví Palestinců v Gaze a zvýšilo riziko dlouhodobých zdravotních problémů.

Izraelské bezpečnostní síly úmyslně vytvářely atmosféru paniky a teroru a vštěpovaly extrémní strach Palestincům v Gaze. Mnoho Palestinců, zejména žen, které jsou hlavními pečovatelkami, utrpělo vážnou duševní újmu, když byli jejich manželé/manželky nebo děti zabiti nebo pohřešováni. Duševní úzkost zapříčiněnou tímto utrpením ještě zhoršovala nemožnost vrátit se do svých domovů a pokračující útoky během evakuace.

Prožité trauma bude mít na obyvatele dlouhodobé a celoživotní dopady. UNICEF v červnu 2024 uvedl, že "téměř všech 1,2 milionu dětí v Gaze potřebuje duševní zdraví a psychosociální podporu", zejména ty, které byly vystaveny opakovaným traumatickým událostem. Podle zprávy zveřejněné organizací War Child v listopadu 2024 téměř polovina z 504 dotázaných pečovatelů uvedla, že si jejich děti myslí, že by během současné války zemřely, a další děti vyjádřily přání zemřít. Někteří z nich uvedli, že jejich děti nedokážou myslet na nic jiného než na způsoby, jak přežít každodenní útoky. Komise dospěla k závěru, že neustálý strach a pocit bezmoci přispívají k vážné duševní újmě, kterou Palestinci v Gaze, včetně žen a dětí, trpí, a ovlivňují jejich schopnost vést normální a konstruktivní život.

Komise rovněž dochází k závěru, že úmyslné ničení palestinských reprodukčních vzorků způsobené izraelským útokem na kliniku Al-Basma IVF mělo za následek vážnou krátkodobou i dlouhodobou duševní újmu, včetně zármutku a posttraumatické stresové poruchy, kterou ještě zhoršilo rozsáhlé společenské trauma v Gaze. Ničení infrastruktury sexuální a reprodukční zdravotní péče představuje reprodukční násilí, které má za následek vážnou fyzickou a duševní újmu těhotným, poporodní a kojícím ženám, které jsou i nadále vystaveny vysokému riziku úmrtí a zranění.

Ať už bylo zaměřeno na ženy, muže, chlapce nebo dívky, sexuální násilí nebylo prováděno pouze s cílem hluboce ponížit a ponížit přímé oběti, ale potrestat palestinskou skupinu jako celek. Činy sexuální povahy byly páchány silou, hrozbou síly nebo nátlakem a způsobovaly obětem těžkou a extrémní psychickou újmu. Tato újma byla opět umocněna hroznými životními podmínkami, hladověním, zbořením domů a zabitím členů rodiny.

Vzhledem k souhrnu důkazů Komise shledává, že izraelské bezpečnostní síly úmyslně způsobily Palestincům v Gaze těžkou tělesnou a duševní újmu. Vzhledem k rozsahu a délce trvání vojenských operací a metodám vedení války bylo možné předvídat tuto újmu. Navzdory vážným varováním mezinárodních soudů a dalších mezinárodních orgánů a expertů na lidská práva izraelské bezpečnostní síly pokračovaly v páchání válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a porušování  lidských práv. Z těchto důvodů je rozumné dojít k závěru, že újma byla způsobena úmyslně.

Komise dospěla k závěru, že actus reus a mens rea "způsobení vážné tělesné nebo duševní újmy členům skupiny" podle článku II(b) Úmluvy o genocidě jsou prokázány.

Zpráva pokračuje další skutkovou podstatou, což je "Úmyslné způsobení skupině životních podmínek směřujících k jejímu úplnému nebo částečnému fyzickému zničení". Tato skutková podstata byla také dle závěru komise naplněna. Další pokračování zprávy bude obsahem navazujícího článku. 

Autor - Markéta Všelichová, Victims of wars aid z.s.

Další články k tématu:

Líbí se Vám článek?