Historie Kurdů

Začneme od úplně té prehistorie – kde se vlastně vzali Kurdové? Obvykle se uvádí, že na současně obývané území Kurdové přišli někdy kolem roku 2000 př. n. l. Počátky kurdské identity ale sahají ještě mnohem dále a Kurdové v současné podobě jsou produktem tisíců let migrace, kulturního i genetického překrývání mnoha různých kmenů. Pro zajímavost, těch kmenů, které utvářejí kurdskou společnost jsou stovky, pokud by to někoho zajímalo, tady jsou vypsány všechny kmeny v jednotlivých částech Kurdistánu - https://www.iranicaonline.org/articles/kurdish-tribes . A zpět k historii. První stopy po něčem, co by šlo nazvat kurdskou kulturou nacházíme asi 8000 let př. n. l. , v takzvaném období Halaf. Tato historické perioda je nazvána podle dobové naleziště v rojavské vesničce Tal Hallaf, poblíž Qamishle. Období trvalo zhruba šest set let. Barevná keramika, pro Halaf charakteristická, je nacházena na území, které Kurdové dodnes považují za svou historickou vlast. Kromě Kirmanshah, Adyaman, Afrin a okolí jezera Van tam spadají například i irácká města Mosul a Tikrit. Do takto vzdálených oblastí se halafská kultura rozšířila poměrně rychle, i navzdory nepříznivému horskému terénu. Podle historiků se o tento jev zasloužilo především kočovnictví, životní styl, zažívající v popisovaném období rozmach. Kočovnictví bylo po dlouhou dobu typické i pro Kurdy, pro některé kmeny, především v Rojhalatu ("íránský" Kurdistán), pořád je. Na Halaf navázala éra zvaná Ubaid. Oproti Halaf přináší některé nové prvky. Toto kulturní období ovlivnilo oblasti okolo řek Eufrat a Tigris, spadá sem Kurdistán i starověká Mezopotámie. Mimochodem, jestli můžu přihodit jeden osobní poznatek – V Silemani jsme měli možnost navštívit muzeum kurdské kultury, většina exponátů pocházela právě z Mezopotámie, kterou Kurdové řadí ke své historii. Po Halaf přichází období, o kterém už máme o něco více informací. Hurrianská éra, začínající zhruba 4300 let př. n.l. již bývá v souvislosti s Kurdy zmiňována častěji. Část dnešních Kurdů se považuje za potomky Hurrianů. Hurrianské období dalo základ kurdské kultuře, i tradičnímu kurdskému náboženství. Hurriané v oblasti zakládali různé státní útvary. Z hlediska dějin jsou však podstatné až původně městké státy, založené okolo roku 2500 př. n.l. Uratu, Mushku, Urkish, Subar, Baini, Guti, Qutil a Manna daly základ budoucím významným státním subjektům. Do oblasti současného Kurdistánu spadalo Mushku – sever tureckého Kurdistánu ( dnešní město Mush), Subra – okolí Hawleru (Arbil). Guti, dynastie ovládající území středního a jižního Kurdistánu (útvar pojmenován podle ní), dokázala v roce 2250 př. n.l. obsadit a připojit Summer, později pak i zbytek nížinné části Mezopotámie. Kolem rokku 2200 př.n.l. vznikla také čtyři legendární království – Arrapha – okolí dnešního kirkuku, Melidi – okolí Malatya, Aratta, nacházejícíc se v oblasti Kandawar, na jihovýchodě Rojhalatu a Tell Fakhariya, v Rojavě, východně od Qamishle. Právě nyní se začínají objevovat prvky, které zásadně ovlivnily kurdskou kulturu a které jsou dnes součástí kurdské identity. Tato část Hurrianského období dala základ kurdské mytologii, náboženství, tradicím i umění. Odsud pocházejí tradiční názvy většiny současných kurdských měst, místní pojmenování i názvy kurdských kmenů. Mýtické symbolx, objevující se v umění hurrianských dynastií vytvořily podklad pro tradiční kurdská náboženství – Alevismus, Jazidismus a Yarisanismus. Kurdové dodnes používají symboly, které se objevují na nálezech z hurrianského období.Od roku 2000 př.n.l. začínají do oblasti Kurdistánu proudit árijské kmeny. Kurdskou kulturu ovlivnili především Mittáňané, jejichž potomci dosud žijí v některých částech Kurdsitánu. Království Mitttani se rozkládalo mezi Aleppem a Kirkukem. Trvalo do roku 1275 př. n.l, kdy bylo pohlceno assyrskou říří. Původní obyvatelé, Hurriané, byli postupně árijskými kmeny vytlačováni, do osmého století př.n. l. zanikla většina z hurrinských států. Poslední z nich, Mannaeans, byl roku 727 př. n. l.obsazen Médy. Médové jsou pro kurdskou tématiku klíčoví, takže se u nich na chvíli zastavíme. Tento, původem rovněž árijský, kmen, obýval původně oblast severního Íránu, jejich hlavním městem byl dnešní Hamadan. Médové byli ale podnikaví, a své území začali postupně rozšiřovat. Nejdříve směrem na západ, do oblasti dnešního "iráckého" Kurdistánu. Ovládnutí Mannaeans byl jen takový rozjezd. Podstatnější pro kurdské dějiny je datum 612 př.n.l., kdy proběhla bitva u Ninive. Médové se spojili s Peršany, Chaldealsany, Babyloňany, Scithyani, Cimmeriany a prostě všemi, kdo už měli dost nadvlády Assyřanů. Tato "koalice" dokázala ve zmíněném roce 612 př.n.l. Assyřany porazit, po dvanácti letech bojů, a ovládnout jejich hlavní město Ninive. Porážka znamenala konec assyrské říše a formování Médského císařství (Median Empire). Jen tak pro zajímavost, na Blízkém východě ty dějiny prožívají nějak více, Assyřané, se kterými jsme se bavili o historii, dodnes nemůžou tuhle porážku Kurdům zapomenout. Kurdům, protože Kurdové se nejčestěji považují za potomky právě Médů. A občas bývá upozaďován hurrianský odkaz, což je možná škoda, protože velká část prvků kurdské kultury pochází už od Hurrianů. Mimochodem, rok, 612 př.n.l. , kdy byla poražena Assyrská Říše, mají Kurdové jako počátek svého kalendáře. Začátkem kurdského kalendáře by jsme asi mohli nyní skončit, nebojte, pokračování bude brzy. Příští díl bude začínat muslimským dobitím a v souvislosti s tím napíšeme i něco o původních kurdských náboženstvích.